Voleným orgánem SVJ může být výbor, předseda společenství, kontrolní komise, revizor nebo další orgán, pokud je tak uvedeno ve stanovách SVJ. Funkce člena voleného orgánu vzniká zvolením shromážděním společenství vlastníků jednotek. Na shromáždění se také schvaluje odměna člena voleného orgánu, případně může být výše odměny uvedena ve stanovách společenství. Výši odměny však musí vždy schválit shromáždění.
Funkce člena voleného orgánu vzniká zvolením, není tedy nutné uzavírat písemnou smlouvu o výkonu funkce, avšak tím, že se na shromáždění rozhodne o odměně, schválí se tak v podstatě ústní smlouva o výkonu funkce, která má povahu příkazní smlouvy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Absence souhlasu shromáždění s uzavřením smlouvy o výkonu funkce může mít za následek relativní neplatnost smlouvy. Povinnost písemné formy zákon neudává, lze však doporučit, aby smlouva o výkonu funkce byla sepsána písemně a byla schválena na stejném zasedání shromáždění, na němž došlo i k volbě člena statutárního orgánu. Odměna za výkon funkce se tedy bude vyplácet na základě smlouvy o výkonu funkce a odměna tak bude podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění.
Pokud se tedy společenství rozhodne pro konkrétní písemnou úpravu výkonu příslušné funkce, uzavírá se, jak bylo výše uvedeno, s smlouva o výkonu funkce. Výkon funkce člena voleného orgánu nelze podřadit pod pracovněprávní vztah a pro tento účel tedy nelze uzavřít pracovní smlouvu či některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve znění pozdějších předpisů. Není však pravdou, že by pracovní smlouvu či některou z dohod dle zákoníku práce nemohlo společenství se členem voleného orgánu SVJ uzavřít. V případě, kdy vedle výkonu funkce příslušný člen vykonává pro SVJ ještě další činnost (tj. činnost nevyplývající z výkonu funkce), může být na tuto jinou činnost uzavřena pracovní smlouva, dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti dle standardních podmínek.
O souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy hovoří i judikatura. Konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.4.2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 uvádí, že člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace si pro svůj vztah mohou ujednat režim zákoníku práce, který ovšem nesmí odporovat úpravě výkonu funkce člena statutárního orgánu. Takové ujednání však nečiní jejich vztah pracovněprávním a tak nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí zákonem o obchodních korporacích. Pokud tedy člen statutárního orgánu a obchodní korporace uzavřou vedle smlouvy o výkonu funkce i souběžnou pracovní smlouvu na výkon některých činností spadajících do působnosti statutárního orgánu (zpravidla na výkon obchodního vedení), v níž si sjednají režim zákoníku práce, je nutné na tuto smlouvu pohlížet jako na dodatek ke smlouvě o výkonu funkce. Taková manažerská smlouva pak není neplatná jen proto, že ji její strany podřídily režimu zákoníku práce, avšak je na ni třeba klást stejné požadavky jako na samotnou smlouvu o výkonu funkce.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že člen voleného orgánu vykonává funkci po svém zvolení na shromáždění na základě smlouvy o výkonu funkce. Na základě této smlouvy bude také vyplácena odměna, pokud byla její výše schválena na shromáždění. Pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr členů volených orgánů judikatura již připouští, nicméně se na ně i tak bude nahlížet jako na dodatek ke smlouvě o výkonu funkce.
